Smíš se hřát svou slávou

Lojzíci

1:Tak sedím prHý než balvan hEůř,
hlas v uších znF#í jak z temných snHů,
proč šel jsem sám, nadšen a rEád,
pán rozkázF#al: máš jít se prHát.
R:SmD#7íš se hřát svou slEávou, jako dřF#ív svět v rukou mHít,
smD#7ích nad bílou kEávou teď sklízí F#údiv víc než táhlý stHín.
2:Co déšť mi psal na záda má,
je to už dávno, jak se zdá,
měnil bych rád, co můžu dát,
však musím dál, nesmím se vzdát.
3:Píšu ti rád a v řádcích mých
uslyšíš znít můj hořký smích,
chtěl bych tě mít víc než kdy dřív,
však úděl můj nám brání žít.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:08.405+00:00
Výsledky hledání: